Jaroslav Hrubý - keramik a kastelán

Sudičky jsou pohádkové bytosti a na nich záleží, jestli nás v životě potká štěstí nebo neštěstí. Většinou chodí ve trojici. Jedna je zlá, druhá hodná a ta třetí pokaždé jiná. Vše, co dítěti předpovídají, říkají tak potichu, aby to nikdo neslyšel. Proto nikdo neví, co jej čeká.
 

Jaroslav Hrubý v domácím ateliéru...

Pokud u kolébky budoucího nadšeného keramika a tvůrce prostorových plastik 25. října 1953 sudičky stály, pak vše nasvědčuje tomu, že jejich sudba byla pozitivní. Co jedna zlá způsobila, dvě zbývající zatím vždy napravily.
 


Jaroslav Hrubý se už v době studia na Středním odborném učilišti v Bruntále, kdy se učil na malíře-natěrače, zajímal především o keramickou tvorbu. Jeho koníček, kterému se věnoval i v průběhu studií na Rodinné škole v Krnově, oboru Pedagogika, Lidové konzervatoři v Ostravě, oboru Sochařství a volná keramika či Umělecko-průmyslové škole v Ostravě, obor Propagační výtvarnictví, přerostl do celoživotního poslání.


Pec, ve které vypalují své výtvory i děti ze soukromé dílny J. Hrubého...

Když v polovině 80. let začal na Lidové škole umění v Městě Albrechticích pracovat jako učitel výtvarné výchovy, ani zdaleka netušil, jak moc mu malé příhraniční město vzdálené jen pár kilometrů od jeho krnovského bydliště vstoupí na mnoho dalších roků do života.


Část z 850 postaviček betlému...

Od 90. let, nejdříve jako pedagog Soukromé umělecké školy Drahoslava Malovaného z Krnova, později již jako zakladatel Soukromé výtvarné dílny pokračoval ve výtvarných aktivitách v prostorách Základní školy ve Městě Albrechticích a věnuje se asi stovce dětských i dospělých žáků dodnes.
 

Teď už se stačí jen dívat...

Ve vzájemně prospěšné spolupráci mezi „základkou“ a soukromou „výtvarkou“ se prostřednictvím společných akcí nenápadně rodily jeho aktivity budoucí, které svým významem přesahují hranice blízkého i vzdáleného regionu. Školní kulturní a výtvarné akce předznamenaly další rozvoj výtvarných a společenských aktivit soukromé dílny Jaroslava Hrubého, tentokrát již ve spojitosti s otevřením historicky cenného Linhartovského zámku veřejnosti v roce 2005.



Jaroslav Hrubý, jako jeden z hlavních iniciátorů vytvoření skupiny Příznivců linhartovského zámku a od roku 2009 kastelán tohoto objektu, znásobil své úsilí na poli výtvarných aktivit svých žáků i sebe samého.  Jeho výtvarná činnost je zaměřena na figurální tvorbu a prostorové práce. V krnovském regionu je znám především velkými keramickými celky, které tvoří samostatně nebo s dětmi.

 

 
Mezi jeho největší projekt v posledních třech letech patří práce na keramickém betlému, jenž v současné době zahrnuje 850 figurek. Dle vyjádření odborníků se jedná svým rozsahem o největší takové dílo ve střední Evropě. A jak sám autor říká: „Práce na betlémě jsem dosud nezakončil a budu jej i nadále vytvářet. Určitě dojde na další postavičky, pokud mi bude sloužit zrak, mysl a ruce.“ 


Výtvarnými pracemi kastelána zámku se mohli v posledních deseti letech seznámit návštěvníci v Česku i Polsku. Nejenom v Městě Albrechticích, Krnově, Praze, Bruntále, Horním Benešově, na zámku v Kravařích, v knihovně v Řepišti, v Čeladné, ale i v polské Moszne, Dobre, Biale, Opole a Varšavě.  Kromě výstav v těchto městech se může Jaroslav Hrubý pochlubit i sochou sv. Floriána na budově hasičské zbrojnice v Krnově – Kostelci a na pěší zóně v Krnově plastikou Neptuna. V roce 2000 při návštěvě Vatikánu potěšil svým osobním darem (menším keramickým betlémem) papeže Jana Pavla II.
 
 
Již zmíněný velký betlém, který většinou tvořil ve svém ateliéru doma v Krnově, byl poprvé vystaven na zámku v Linhartovech při příležitosti autorova životního jubilea a v závěru téhož roku 2014 na zámku v Bruntále a v Ostravě na Slezskoostravském hradě. Do výstavních prostorů Linhartovského zámku se vrátí i na přechodnou dobu v letošní jubilejní desáté turistické sezóně. Nikdo neví, co si sudičky u kolébky Jaroslava Hrubého povídaly. Ta zlá zřejmě zavinila, že část postaviček betlému byla při kuriózním způsobu lednového násilného vniknutí do objektu zámku poškozena. 
 
Do Výtvarné dílny J. Hrubého se přijela podívat i Česká televize...
 
Uvidíme, jestli dvě zbývající sudičky zajistily, aby návštěvníci Linhartovského zámku viděli největší keramické dílo ve střední Evropě v původním rozsahu. A kdo ví, možná že pár postaviček ještě přibude. Chcete-li se přesvědčit, jak vše dopadne, nezbývá vám nic jiného, než zámek v roce 2015 navštívit. 

Foto a text Karel Knapp