Elektrárna na zámku

Na první pohled se to může zdát jako překvapivá záležitost, která se netýká v současnosti probíhajících stavebních úprav na zámku a jednání zainteresovaných na 10. kontrolním dnu 6. října 2020. Ale takový záměr v letech 1915 až 1916 majitelé zámku skutečně měli. Byl připravován projekt na vybudování strojovny s turbínou pro malou elektrárnu přímo v zámku.

Vše se zřejmě podařilo uskutečnit až následně, podle podobného projektu z roku 1924. Bylo realizováno až v roce 1927 v bývalém Dolním mlýně na mlýnském náhonu. Horní náhon sloužil jako vodárna. Je jisté, že hydrologické poměry týkající se spodních i povrchových vod byly dost odlišné oproti stavu v současnosti.

Do katastrofálních záplav v létě roku 1768 a před následnou regulací tekla řeka Opavice o něco blíž k zámku. Už v té době byla hraniční řekou. Dnes jen málo stop v terénu svědčí o existenci bývalého mlýnského náhonu, jenž vytékal z Opavice od jezu vybudovaného západně od zámku a který míjel obloukem (původně zřejmě zavodňoval příkop kolem vodní tvrze budované již někdy roku 1410) a vracel se do řečiště na jihovýchodě.

Přestavba původní vodní tvrze, jejíž mohutné základy založené do masívního zdiva dosahující hloubky 420 cm, byla započata někdy v údobí let 1543 až 1556 zřejmě jejím stržením. Na části starých základů byla dostavována nová jednotlivá křídla zámku. Lze předpokládat, že pod zámkem vedl odvodňovací kanál, případně soustava takových kanálů směřujících k potoku.

Zřejmě již v baroku byly nepochopitelně zazděny v renesančním zdivu běžné speciální vertikálně vedené větrací průduchy. V průběhu 70. let minulého století byly zazděny další větrací otvory. To se týká například i okna vedle základů věže, které by mohlo přispět k občasné přirozené cirkulaci vzduchu.

Ani opravy prováděné v 80. letech 20. století nepřinesly nápravu. Až do dnešních dnů tak přetrvávají různé  další závady, umocněné využitím chybných či nevhodných technologických postupů. Například při úpravě podlah sklepů. Jde především o odvodnění budovy zámku, pod kterým je vysoká hladina podzemní vody, kdy dříve použitá vodorovná izolace ve sklepeních způsobila nejen vysokou vlhkost cihlového a kamenného zdiva ve sklepení, ale i vlhkost zdiva v I. nadzemním podlaží.

Právě proto byla velká část jednání na 10. kontrolního dnu týkajícího se stavebních oprav a revitalizačních prací na zámku, věnována časovému průběhu prací ve sklepení a stavebním úpravám, jejímž cílem je snížit vlhkost zdiva a upravit větrání zámeckého sklepení. Další kontrolní den je naplánovaný na úterý 13. října.

Foto Karel Knapp

Text sestaven z historických informací uvedených v publikaci:

PhDr. Libuše Dědková, PhDr. Antonín Grůza: Stavebně historický průzkum zámku v Linhartovech, Státní památkový úřad v Ostravě, prosinec 2002.

 

Tags: