DVANÁCT TISÍC RULIČEK, STEJNĚ TAK FOTOGRAFIÍ

Příležitost dělá zloděje. Jsem v Krnově, tak proč nezazvonit u dveří jednoho z krnovských bytů a kastelánovi Linhartovského zámku neukrást kousek jeho volného, čí spíš, jak se ukázalo, času pracovního. Dveře otevírá jednou rukou, v té druhé drží lepidlo a štětec. Mezi šuměním tekoucí vody z koupelny, kam si vyrazil umýt ruce, nabízí kávu.

Příprava drdolu…

Jsem zvědavý, jak pokračují práce na vytváření šesti chybějících hlav, na něž čekají těla v Linhartovském zámku spolu s dalším devadesáti čtyřmi již kompletními postavami z „Papírového světa hraběte Sedlnického“, raritního souboru postav. Jistě se stanou spolu s dalšími expozicemi tahákem pro návštěvníky bez ohledu na jejich věk a o které se předběžně zajímá i agentura Dobrý den z Pelhřimova. Posezení u kávy ale, jak rozhodl Jarda, má zatím  přednost.

Papírové hlavy v miniateliéru Jaroslava Hrubého…

Z ničeho nic se probíráme zámeckými událostmi od jeho zpřístupnění veřejnosti v roce 2005, vzpomínáme na nejzajímavější expozice, množství uspořádaných kulturních vystoupení, nočních prohlídek, návštěvnost. Snažíme se opět odhadnout termín, jestli je reálné po znovu obnovení stavebních prací někdy v průběhu měsíce března a jejich dokončení do konce června otevření zámku a celého přilehlého areálu pro veřejnost počátkem letních prázdnin. Kastelán nepochybuje, vymýšlí a jedná. Připravuje a zajišťuje expozice. A kde je malování a úklid…

Odkud se asi známe?

Když jeden pracuje sám, jak je tomu v kastelánově domácím miniateliéru, napadají jej různé myšlenky. Není se co divit, že Jarda udává směr další debatě sdělením jedné z nich. „Když jsem si odhadl, kolik jsem musel vyrobit stylizovaných vlasů, to je papírových nabarvených a nalakovaných ruliček z papíru (hlavy plešatých pánů jsem nebral v úvahu), sám jsem byl překvapený. Je jich něco přes dvanáct tisíc.“ Informace mě inspirovala také k jednomu zjištění. Počet fotografií, které jsem na zámeckém webu dosud zveřejnil je obdobný.

Uvidíme, která postava získá právě takovou hlavu…

Pomalu se začíná stmívat, je nejvyšší čas nahlédnout do domácí výtvarné dílničky. Na rozdíl od zámeckého ateliéru, který má tu správnou atmosféru aranžérského nepořádku s vůní barev, v miniateliéru je pořádek jak v klícce. Jen počet hlav na stole je vyšší, než plánovaných šest. Kastelán řekl, že vytvoří stovku postav, tak kdyby se asi přece jen trochu přepočítal, aby mu náhodou nějaká hlava nechyběla. Naštěstí tu svoji má na správném místě.

Foto a text Karel Knapp