Archiv starších akcí

Slavný keramik Jan Kutálek se narodil v Praze-Nuslích a dětství prožil spolu s o tři roky starším bratrem Gabrielem (stavební inženýr) v rodině poštovního úředníka. Otce však ztratil již v osmi letech. Vyrůstal za laskavé podpory maminky, která byla školená výtvarnice - vyšívačka. V roce 1933 nebyl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu. Nastoupil proto studia na soukromé malířské škole Rudolfa Vejrycha, kterou však pro přílišné zaměření na akademickou malbu opustil v roce 1935. Od roku 1940 začíná dráhu samostatného výtvarníka...

Mám ráda okolí Krnova – dříve jsem tenhle kraj vůbec neznala, ale osud v podobě kastelána Jaroslava Hrubého ze zámku Linhartovy mě sem přitáhl. Nabídl mi totiž prostory zámku pro výstavu keramiky mého tchána, Jana Kutálka. A od té doby se nestačím divit. Vzkříšený zámek, mnohasetletý dub, poutní místa a studánky s vodou tak dobrou, že se nám o ní ve velkoměstě může jen zdát, nádherná zákoutí a výhledy – ale hlavně lidé…

Příznivci Linhartovského zámku připravili v letošním roce nejen pro milovníky myslivosti a africké divočiny velice zajímavou výstavu pod názvem „Expozice safari“, která zabírá celé přízemí. Návštěvníci si budou moci prohlédnout exotická zvířata. Můžete vidět zebru, levharta, několik lvů a antilop, párek krokodýlů a nosorožce. Pan Jiří Čížek nám zapůjčil opravdové skvosty evropských lesů, počínaje medvědy, jeleny, srnci a konče ptactvem a hady.

A zase se gruntuje, maluje, uklízí, myjí se okna i všechny vitríny, „koupou“ se keramické figurky pana Kutálka, instaluje se nový závěsný systém pro upevnění nových obrazů. Pracuje se intenzívně každý týden, aby do zahájení 28. května bylo vše hotovo a připraveno a zámek se opět skvěl v celé své kráse. V letošním roce nám má zase co nabídnout. Kromě stálé expozice keramiky pana Kutálka to bude rozšířené africké „safari“. Všechny vycpané zajímavé a krásné trofeje zapůjčil albrechtický lovec a cestovatel pan Jiří Čížek.

Jarmarky připravované kastelánem Jaroslavem Hrubým s přispěním paní Miluše Kaletové a dalších ochotných pomocníků patří k zámku v Linhartovech snad stejně, jako k Pražskému hradu standarta prezidenta republiky. Ten poslední, Velikonoční, ze soboty 9. dubna 2011, patřil určitě mezi ty nejúspěšnější. Počet prodejců tradičních i méně tradičních rukodělných výrobců dosáhl rekordního počtu 57, navštívilo je kolem 1 400 návštěvníků.

Vánoční koncert souboru lidových písní a tanců Valašský vojvoda přinesl v sobotu 11. prosince 2010 do zámku v Linhartovech pohodu a skutečnou vánoční atmosféru. Soubor nabídl divákům pásmo lidových písní i představení vánoc jak vypadaly na vesnici. Hodinu a půl trvající koncert provázela povídáním Marie Prudká, která divákům představila vánoční zvyky a obyčeje typické pro Kozlovice. Na konci článku videozáznam. (Text M. Kaletová, foto Květa Gebauerová)

Jarmark i tentokrát nabídl zejména tradiční a rukodělné výrobky od lidových tvůrců. Největší zastoupení mezi zbožím měly letos jednoznačně perníky. Lidé tak mohli obdivovat a nakupovat tyto pamlsky v nejrůznějších podobách – od roztomilých zvířátek přes klasické vánoční zvonky a stromečky až k perníkovým chaloupkám a svícnům, které svými rozměry i nápaditostí sklízely obdiv a rychle mizely z prodejních pultů. (Text Miluše Kaletová, foto Květa Gebauerová)

Jaroslav Hrubý a Miluše Kaletová. Známá a nerozlučná dvojice. Kastelán a jeho pravá ruka. Dalo by dost práce vypočítat, kolik různých akcí spolu na zámku za pomoci mnoha ochotných rukou dobrovolníků za posledních pět let uspořádali.  Stáli nejen u zrodu desítek výstav, vernisáží, kulturních vystoupení i recesistických akcí končících ohňostrojem.

Zdeněk Pošíval -  www.pozitivninoviny.cz

Přestože dnešního hosta znám teprve od neplánované červnové návštěvy, těším se z tohoto osobního a neobyčejného setkání: výrazně mi připomnělo často opomíjenou pravdu, že kulturní hodnoty nevznikají toliko z usnesení úřadů či politicky motivovaných orgánů, ale hlavně a především z veliké vůle, iniciativy, kromobyčejné snahy a talentu jediného odhodlaného člověka. Při červnovém putování po Slezsku jsem se totiž ocitl na místě, jež mě mimořádně zaujalo: leží na státní hranici mezi Krnovem a Městem Albrechtice a od Polska jej dělí potok. Místo se nazývá Linhartovský zámek.