Cirkus
Cirkusový svět – a hlavně klauni a krasojezdkyně – byli tématem z nejoblíbenějších. Snad z doby, kdy se Jan Kutálek přátelil s Františkem Tichým. Ke klaunům se uchyloval i v těžkých dobách. Klaun Plakanini má jeho tvář a vznikl v době, kdy byla jeho žena v nemocnici.
Zvěřinec
I Kutálkův zvěřinec prošel během let značnými proměnami. Např. kohout se vyvíjel od realistické podoby přes ornamentálně zdobenou plastiku a abstraktní tvar až k jednoduchému válci s atributy kohouta. Zvířata nechybí ani v betlémech. Oblíbeným námětem byla želva – její krunýř nabízel velkou plochu pro různé barvy i tvary, podobně jako ryby. Pro sběratelku cibulového porcelánu udělal zase lva pokrytého modrým ornamentem a Bílá vrána vznikla jako cena časopisu Mladý svět pro umělce do 30 let. Antika Zástupci antických bájí, fauni, satyrové a kentauři, se po celá léta drželi – na rozdíl od jiných námětů – poměrně střízlivé barevnosti a netěšili se zdaleka takovému zájmu jako pohádková nebo literární témata. Poskytovali ale Janu Kutálkovi nekonečné možnosti ve tvaru a výrazu, které by vynikly teprve ve větší kolekci. Král David, Penelopé, Médea nebo Noe se svou archou a další postavy z antiky se pozornosti těší vždycky, i když ne všichni už legendy znají.
Literatura a historie
Zpracování témat ze slovanské mytologie, literárních a historických témat, legend a pohádek vyžaduje rozsáhlé znalosti. Jan Kutálek je měl – ale stejně ke každé postavě nebo tématu přistupoval po svém. Adam a Eva, commedia del arte a Sen noci svatojánské jsou témata nejčastější a stále se vracející v nových a nových podobách.
Plivníci
Plivník je podle encyklopedie rarášek v podobě černého kuřete. Pro Jana Kutálka byli ale plivníci především bytosti, které mu poskytovaly naprostou volnost tvarovou i obsahovou – jednou nejrůznější strašidla, podruhé líbezníci, jindy skřítci lidem pomáhající i lidi pošťuchující. V jejich názvech se také (hned po vodnících) nejvíc uplatňovala jeho slovní fantazie.
Daráčci
Jan Kutálek dělal často i tzv. daráčky. Bylo jich hodně, jeden lepší než druhý, ale těžko se získávají na výstavu – částečně se se svými majiteli rozprchli po světě, částečně je majitelé nechtějí dát z ruky. Komenský obracející oči v sloup nad stavem školství je dárek k promoci čerstvé učitelce, Pošpiták napovídal na škole střední, Račikuš nabádal čerstvého absolventa žurnalistiky.. Adama a spol. dostal přítel krejčí, šijící v salonu Adam, sestra v nemocnici dostala svůj “portrét“ nazvaný Sankta Instrumentária se šesti rukama držícíma operační nástroje… A sluníčko je dárek k narozeninám – součet pětníků přilepených do paprsků udává věk.
Užitné předměty
Užitné keramiky se v díle Jana Kutálka moc nenajde. Nejčastěji to byly lampy, obaly na kořenáče, svícny, mísy nebo dózy. Přestože většinou – zejména v rodině – sloužily svému účelu, byly vždy i výrazným výtvarným prvkem. Udělal také kachlová kamna. Ta první – s motivem Lazebnice Zuzany – zmizela při rekonstrukci obchodu u Karlova mostu (objevila se až po letech opravená, při úpravách prostoru ně nejspíš vzali krumpáč…), druhá jsou v domě známého režiséra a třetí zatím čekají na svého majitele.
Talíře, zvonečky a jiné
Zdaleka ne všechny keramiky Jana Kutálka lze zařadit do některé „škatulky“. Tzv. talíře – s kresbou nebo reliefem, režné i barevné, s nejrůznějšími náměty – spojoval jen základní tvar. Jindy vznikaly samostatné objekty s výrazným tvarem i barevností, které už ale autor dál nerozvíjel. Některé objekty byly technicky velmi náročné – Strašidlo pro kočku je velká dutá koule a prořezaným „obličejem“. Zvonečky také vznikaly jen během poměrně krátkého období, zpočátku jako ceny nakladatelství Melantrich pro herecké osobnosti roku.
Dana Kutálková
